Hřebíky
Bruno Ferrero
Jeden chlapec měl velmi vznětlivou povahu. snadno se rozčílil,pouštěl se do potiček a sporů.
Jeho otec mu jednou dal pytlík hřebíků a požádal ho,aby pokaždé,když ho někdo nebo něco rozzlobí,zatloukl jeden hřebík do ohrad,která obklopovala jejich dvůr.
První den chlapec zatloukl 38 hřebíků.
Jak šel čas,pochopil,že je snazší ovládnou svůj hněv než zatloukat hřebíky,a o několik týdnů později oznámil otci,že toho dne se na nikoho nerozhněval.
Otec mu odpověděl:,,To je moc pěkné.A teď každý den,kdy se na nikoho nerozlobíš,vytáhni z ohrady jeden hřebík."
Po krátké době mohl chlapec otci oznámit,že vytahal všechny hřebíky.
Otec ho pak vzal za ruku a řekl mu:,,To je moc pěkné,chlapče,ale podívej ,ohrada je sama díra.Dřevo už nikdy nebude takové jako dřív.Když cokoliv v záchvatu hněvu řekneš,způsobíš lidem,které máš rád, rány.Jsou podobné těm dírám.A i když se tisíckrát omluvíš,rány zůstanou."
Lidské bytosti jsou křehké a zranitelné .Všechny nosí nápis,který říká:,,Zacházet pečlivě,opatrně,křehké zboží."
Hodně zajímavý a poučný příběh
Mě se taky moc líbí.
ten příběh sem už nekde slyšela nebo četla...nečetl se náhodou na táboře?
pro Angelika3:mno je to možné
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.